František Melka vyrůstal v podstatě v kravíně, a nebyl to rozhodně první chlap tohohle jména, který to tak v dětství měl. Jeho předci po otcovské linii totiž až do kolektivizace zemědělství hospodařili v Mířenicích a po pádu železné opony navázali Františkové Melkové na rodinnou tradici v Černíči u Hradešic, kde se Ferry také v roce 1992 narodil.

Protože se dobře známe, občas spolupracujeme a líbí se mi jeho poctivý přístup k práci, pozval jsem ho k nám na kafe a hodil naši rozpravu na diktafon. 🙂 Tady je!

Ferry, jak jsi se stal sedlákem?

Tak nějak přirozeně, už jako prcek v kočárku jsem trávil s rodiči čas v kravíně a kolem statku. Postupem času mi docházelo, že mě to baví a chci to dělat.

Jaký vidíš rozdíly v práci na statku mezi dobou, kdy jsi s tátou a dědou začínal, a současnou situací?

Rozdíly jsou velký. Když hospodařil v mým věku děda, měli dva koně, do deseti krav a kolem sedmi hektarů. Táta začínal taky bez pořádnýho vybavení s hektary, který dostal v restituci, dobytek podprůměrnej, stavby nevyhovující. Vidím od tý doby velkej posun. Teď má táta s mamkou 60ha, pěkný stádo mléčnýho skotu, v kravíně robot na dojení, masný stádo skotu, traktory od New Holland, třikrát předělanej kravín…

Robot na dojení skotu (tahle vyspělá technologie téměř nahrazuje práci dojičů)

Třikrát předělanej?

No protože ty nároky na wellfare jsou dneska úplně odlišný od dob tátových začátků a během doby přicházela nová pravidla, která se musela dodržet, to je jasný.

Jak se díváš na hospodaření velkých zemědělských podniků s týmem traktoristů a stovkami hektarů obdělávaný půdy versus hospodáři jako jsi ty, táta a mnoho dalších? Je někdo v nevýhodě?

Nechci znít jako bych si furt stěžoval, ale platba (dotace) na hektar půdy logicky znevýhodňuje menší sedláky, který se v mnoha případech o půdu, plodiny i zvířata starají líp, kvalita jejich surovin a produktů je kvalitativně někde jinde, ale mají holt míň hektarů, tak taky míň peněz na rozvoj. Je mi jasný, že jejich náklady na zaměstnance a celkovej provoz se hodně liší od těch menších hospodářů, na druhou stranu například osivo, hnojivo apod. dostávají levněji velcí odběratelé a při jejich spotřebě třeba na 100ha se k těm množstevním slevám nemůžeme ani zdaleka přiblížit.

Zpátky k povídání o Tvým podnikání. Kde a jak momentálně působíš?

Po střední zemědělce v Klatovech jsem přemýšlel co dál. Chtěl jsem soukromě hospodařit, ale bylo mi jasný, že s rodiči, který mají do důchodu zaplaťpánbu ještě daleko, to na jednom statku nedáme.

Jak jako nedáte?

Museli bychom mít zhruba sto hektarů, aby mělo význam přemýšlet o společným podnikání pod jednou střechou.

Nicméně já měl štěstí v tom, že strejda z nedalekých Těchonic už s hospodařením pomalu končil. Zdědil jsem pozemky po něm a začal na svoje triko, za což jsem taky zpětně rád.

Ferryho stádo skotu plemene Aberdeen-Angus v okolí Těchonic.

Kolik Ti bylo let a jak je těžký začít v zemědělství jako mlaďoch?

Hele určitě je výhodou, když se narodíš v branži jako se to stalo mně. Existuje dotace pro mladýho zemědělce, která činí asi 1 200 000 Kč, což ale nestačí ani na pořádnej traktor v dnešní době čili musíš mít do začátku i finanční základ. Kromě toho musíš splňovat zhruba 60 bodů, například, že zdědíš po někom zemědělský pozemky a objekty, nebo za podnikání v ekologickým zemědělství. Právě tyhle dva + body jsem například splnil a i proto jsem na tu dotaci dosáhl, což vzhledem k počtu žadatelů není samozřejmost.

Zmínil jsi ekologický chov, zabýváš se jím. Rodiče jedou v konvenčním stylu menšího hospodářství. Jaký vidíš pro a proti obou těch systémů? Co si myslíš, že je správně?

Já chci dělat ekologický chov, protože si myslím, že aspoň u masných stád, který dělám, je to správně. Zároveň ale netvrdím, že systém konvenčních chovů je špatně. Je to vždycky o lidech. Velký společnosti budou reagovat na poptávku. V Německu například rozjíždí program Heumilch. Jde o to, že je v rámci tohohle programu vyžadováno mlíko od krav, který jsou krmený jen senem nebo se pasou na pastvě čili žádná siláž, žádná kukuřice.

Venkovní část kravína u Melků v Černíči.

Co to bude mít za význam?

Německá klientela si to zřejmě žádá z kvalitativních důvodů. Dojnost je samozřejmě nižší než u krav krmených siláží nebo kukuřicí čili se to odrazí ve výkupní ceně za litr. Heumilch bude ještě vyšší kategorie výkupu mlíka k už tak existujícím rozdílům mezi konvenčním a ekologickým mlíkem. U nás je výkupní cena pro ekologické i konvenční chovatele bohužel stejná.

Kdyby zítra zrušili veškerý dotace pro zemědělce, co by se pro Tebe měnilo?

Tak hlavně by to pocítili koneční spotřebitelé. Já bych prodával dráž jatkám nebo mlíkárně, ty tím pádem dál a paní v krámu by se divila jakoupa pálku to za to chtěj.

Proč jsi se vydal směrem chovu masnýho skotu Aberdeen-Angus?

Snadný telení, bezrohost a kvalita masa.

U kvality masa se zastavíme. Proč si myslíš, že je kvalita masa lepší než třeba u plemen jako jsou Limousine nebo Charolais?

Angus má menší výtěžnost a dřív tuční. To ale já chci. Jako milovník steaků nedám dopustit na kus masa Angus jalovičky z mý pastviny. Sám to dobře víš, když mi je řežeš.🙂

Ferryho plemenný býk. Aneb bejk jako kráva.

To si piš, že vím. Tuk je prostě nositel chuti. Vnímáš jako zemědělec poptávku po tučnějších prorostlejších kusech?

V našem okolí Ti na českých jatkách většinou brblaj, že je to samej luj a nejradši by Ti to strhli. Zajímavý je, že při prodeji do Německa nebo Rakouska to člověk neslýchá. Musíme se to zkrátka naučit, využívat lůj i v dalších odvětvích masnýho průmyslu a ocenit prorostlej flák masa.

Tomahawk steak neboli vysoký roštenec s kusem žebra z Ferryho jalovice.

Ferry co a jak do budoucna. Dobytek prodáváš do Německa nebo Rakouska, aby to pro Tebe finančně dávalo smysl a je to pro Tebe jednodušší paradoxně. Máš nějaký plán co a jak změnit, aby to tak nemuselo být?

Nejrozumnější cestou jak ocenit to, že dělám ekologický chov, je prodat lidem už nabourané maso pod značkou svého hospodářství. To bych si do budoucna přál, ale je k tomu zapotřebí hodně trpělivosti s budováním prostor, hygienickými kontrolami, povoleními veterinární správy a tak dál. Momentálně na to sbírám síly a finance.

Dobře, tak přeju hodně sil a dost financí… Nakonec mi řekni, co se Ti na tom sedlačení tak líbí, proč Tě to tak baví.

Nikdo na mě neřve, jsem svým pánem. Dělám si co chci kdy chci a samozřejmě za to taky zodpovídám, ale když člověk není magor, tak to je člověk schopnej dát. Hromada práce kolem, ale stojí za to. Když vidim ty spokojený zvířata, nemám pochyby, jestli jsem si vybral dobře.

Ferry díky moc za Tvůj čas, ať se daří a těším se na další spolupráci!

Zdar a sílu!


Počet komentářů: 0

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *