Když jsem se rozhodl pro účast v soutěži The Butcher of the Year na Novém Zélandu, věděl jsem, že ať už dopadnu v regionálním kole ve městě Dunedin jakkoli, na finále se musíme jet aspoň podívat. Naplánovali jsme tedy náš odlet z Nového Zélandu až na den po Grand finále NBA a čtyři dny před exspirační lhůtou pro naše víza.
National Butchery Awards (NBA) je asi největší řeznická událost na Novém Zélandu. Do Eventfinda Stadium se každý rok sjedou zástupci všech firem sponzorů, partnerů, bývalých soutěžících a podobně. Vstupenka na akci stála $130, čili náhodných kolemjdoucích tam moc nepoznáte. Zato řezníků nebo lidí pohybující se kolem masného průmyslu habaděj…
V rámci soutěže je Nový Zéland rozdělen na pět až šest spádových oblastí v závislosti na počtu přihlášených (Auckland sever, Auckland jih, Waikato (Hamilton), Wellington, Christchurch a Dunedin). Na NBA v Aucklandu pak soutěží výherci regionálních soutěží Řezník roku a Učeň roku plus je připravena soutěž pro týmy mistrů řezníků – Masterbutchers. Ta probíhá pouze v Aucklandu v rámci NBA a musí do ní vstoupit zkušení řezníci, kteří už si v minulosti prošli soutěžemi Řezník roku nebo Učeň roku. Dalším omezením pro vstup do soutěže Masterbutchers je čas, protože po otevření přihlášek do soutěže je místo pouze pro tři týmy po třech řeznících.
Samotná soutěž začala v pozdějších odpoledních hodinách a všechny kategorie měli odstartovat své řezy ve stejnou dobu. Pro soutěže týmů se ale bohužel zpozdila dovážka jehněčích JUT a začali tím pádem o něco později. Po dvouhodinovém klání se akce přesunula do druhé části haly, kde se konal galavečer, raut a vyhlášení výsledků.
Je to nádherný zážitek, který bych nejen každému zapálenému řezníkovi přál. Zejména pro soutěžící to musí být něco! Každý z nich má před svým stolem kartičku podobnou těm, co jsme jako kluci sbírali s hokejisty a fotbalisty. K přečtení je na kartičce jméno, motto, věk, rodné město nebo oblíbený song řezníka/řeznice. Kluci a holky soutěží hezky upravení a z celé akce je cítit, že je to sváteční událost.
Pravidla jsou v soutěžích jednotlivců stejná jako v regionálních kolech. Jeden zásadnější rozdíl je pouze v tom, že narozdíl od regionálních kol se v pravidlech NBA nepožadují žádné povinné řezy a všechny řezy jsou v režii kreativity účastníků.
Jako pozorovatelé jsme možná trochu postrádali více průběžných komentářů, ale na druhou stranu jsem z pozice soutěžícího věděl, že není příjemné být rušen moderátory nebo rozhodčími v průběhu testu. Rozhodčích bylo 6 a každá dvojice měla na starosti jednu kategorii.
V průběhu klání měli diváci možnost hlasovat žetonem pro svůj oblíbený tým mistrů řezníků. Další žetony jsme měli k dispozici k občerstvení. Pravdou je, že jsme měli co dělat stihnout si prohlédnout pulty všech a že by nebyla na škodu nějaká interaktivní tabule, abychom věděli, co se děje na druhé straně haly.
Po dvouhodinovém klání jsme měli prostor prohlédnout si kompletní pulty, nafotit je a prohodit pár slov s uvolněnými soutěžícími nebo přihodit v rámci dražby pultu. Propisky rozhodčích mezitím nezahálely a dopisovaly do svých tajných desek poslední poznámky.
Po přesunu do druhé části haly nás čekal stůl číslo pět, kde jsme strávili večer například společně s manažery z Foodstuffs, výherkyní loňského ročníku Učeň roku Morgan Moore nebo zkušeným soutěžním řezníkem Lipo Taliu. Tříchodové menu krásně zpříjemnilo atmosféru a moderátorka mezitím začala vyhlašovat vítěze jednotlivých kategorií.
Kromě umístění ve třech hlavních kategorií se vyhlašovaly soutěže sponzorů jako nejlepší kuřecí výrobek od společnosti Tegel (tu vyhrál náš kolega u stolu Lipo), nejlepší vepřový výrobek a samozřejmě jehněčí i hovězí. Výrobkem je myšleno řez nebo úprava masa a hodnotí se nápad, provedení a podobně.
Při nástupu výherců vždy hrála oblíbená skladba soutěžícího a často byla připravená i video upoutávka uvádějící danou kategorii. To, co jsme opět trochu postrádali bylo sdělení bodů nebo důvodů, které vedly k výhře daného soutěžícího. Zdálo se, že nikdo o výsledcích nepochybuje, protože mnoho řezníků soutěží opakovaně a necítí se ukřivděně z minulých kol. Pravdou je, že zpětnou vazbu dostávají soutěžící mezi čtyřma očima s hlavním rozhodčím Peterem Martinem ihned po klání, který je jako zakladatel soutěží nezpochybnitelnou autoritou.
Cítím velkou vděčnost vůči lidem z Retail Meat New Zealand a New World Wanaka, že jsem měl možnost stát se součástí takové události a že nás vzali mezi sebe i jako přespolní – přesoceánské. Díky tomu načerpané zkušenosti se budeme snažit rozvinout a těšíme se na setkání se všemi výherci a pořadateli v Paříži v březnu 2025, kde pojedeme jako historicky první česká řeznická reprezentace se soutěžící Monikou Remešovou v soutěži Učeň roku.
Počet komentářů: 0