Dne 24.1.2024 došlo ve městě Tauranga na Novém Zélandu k významné události.:) V německém řeznictví Black Forest Gourmet Butchery mi šéf Robin Mueck umožnil vyrobit k várce německých Aufschnittů i první várku Gothajského salámu a špekáčků. Přestože jsem řeznictví BlackForest podle plánu na konci února 2024 opustil, čeští obyvatelé Taurangy a okolí si pro Gothaj nebo Špekáčky mohou chodit stále, a to do obchodu v ulici Gate Pa.
Jak se to stalo?
Do výrobny u Mount Manganui jsem nastoupil v půlce září 2024. Protože se pomalu začínalo schylovat k vánočním objednávkám a šílenství kolem, bylo třeba se co nejrychleji zapracovat, abych byl v nejvytíženějším období plnohodnotným členem. To se myslím povedlo podle plánu a byl tedy čas prohodit o pauzách pár slov s šéfem a s kolegy. Těch pár slov míním doslova, protože zejména v prvních měsících byla moje anglická slovní zásoba velmi bídná.
Můj další německý kolega Gunnar, kterému jsem u piva po práci ukázal pár výtvorů z domácí i profi udírny z Česka, mi dodal odvahu a řekl mi, ať se nabídnu v práci, že vyrobím nějaký typicky český výrobek. Začal jsem přemýšlet, jaký výrobek by se dal nejlépe napasovat na výrobnu v Tauranze a brzy bylo jasno. V rámci nejpravděpodobnější úspěšnosti ve výrobně a tím pádem i nejmenším starostem s výrobkem po mém odjezdu padl dotaz ohledně Gothajského salámu.
Nejenže pochází původem z německého města Gotha, odkud ho němečtí řezníci přinesli do Čech, ale ještě k tomu se dá typově zařadit k výrobkům zvaným Aufschnitt, které v Tauranze chlapi míchají většinou každou středu. Špekáčky se taky náramně hodí do všedního repertoáru Blackforest, protože typově podobných výrobků vyrábí dost. Možná až na to, že žádný z nich neměl v mozaice viditelný kousek sádla, jako by správný špekáček měl mít.
Slovo dalo cca ke konci října slovo a já se od té doby během jakékoli činnosti v provozu těšil na období ledna po Vánocích, kdy mi bylo slíbeno, že budu moct salám vyrobit. Napjatý konec roku vyvrcholil pár dny volna, kdy za námi přiletěli na několik dní kamarádi z Prahy oslavit Silvestr a trochu pocestovat. Díky nim jsem tedy měl na salám připravené i originální obaly od firmy Maso profit s českým nápisem.
Po návratu do práce bylo sice na výrobně o něco klidněji, ale na poslední týden mého působení byla v plánu velká inspekce provozu. K takové inspekci patří spoustu uklízení a příprav a protože to byla první inspekce za dobu působení dvou bratrů ve vedení firmy, bylo toho na práci víc než dost. Měl jsem tedy při drhnutí betonů v lednicích docela obavy, jestli se Gothaje dočkám.
Jednoho dne to ale přišlo a byl jsem tázán ohledně rozpisu koření. V první tabulce jsem udělal nervózní chybu v rozpočtu, což šéfy trochu znejistilo, jestli vím, co dělám. Dali mi ale druhou šanci, kterou jsem proměnil a mohli jsme tedy přistoupit k vhazování ve středním pásmu, kde proti mě stál kutr a řezačka.
Vhazování do řezačky a následně do kutru dopadlo dobře. Mozaika se povedla, dílo mělo ke konci kolem 5 stupňů, což je ideální. Při narážení byla radost číst na obalu Gothajský salám a vkládat ho opatrně do kotle. Při manipulaci a posílání vzorků zákazníkům do Aucklandu nebo do Christchurch jakbysmet.
Vielen Dank, Thank you so much, Díky moc!
Jsem strašně vděčný, že jsem měl možnost Gothaj na Novém Zélandu vyrobit. Jsem strašně vděčný, že mi první práci na Novém Zélandu nabídli právě Mueckovi a doufám, že si čeští a slovenští krajané na Novém Zélandu vynutí výrobu Gothaje a špekáčků, aby kluci recepturu nezašantročili a špekáčkové kšefty jim jen kvetly!
ENGLISH VERSION OF AN ARTICLE
On 24.1.2024 a significant event occurred in Tauranga, New Zealand.:) In the German butcher shop Black Forest Gourmet Butchery, the boss Robin Mueck allowed me to make the first batch of Gothai salami and sausages in addition to a batch of German Aufschnitt. Although I left the BlackForest Butcher Shop as planned at the end of February 2024, Czech residents of Tauranga and the surrounding area can still come to the shop on Gate Pa. for Gothaj or Špekáčky.
How did this happen?
I joined the factory at Mount Manganui in mid-September 2024. As it was slowly getting down to Christmas orders and the craziness around it, I needed to work as quickly as possible to be a full member at the busiest time of the year. I think that went to plan and so it was time to have a few words with my boss and colleagues during breaks. I mean those few words literally, because especially in the first few months my English vocabulary was very poor.
My other German colleague Gunnar, to whom I showed a few creations from home and professional smoker from the Czech Republic over a beer after work, gave me courage and told me to offer to make some typical Czech product at work. I started thinking about what product would be the best fit for the Tauranga factory and soon it was clear. In the context of the most likely success in the factory and therefore the least worries about the product after my departure, the inquiry about Gothai salami came up.
Not only does it originate from the German town of Gotha, from where German butchers brought it to Bohemia, but it can also be classified as a type of product called Aufschnitt, which the guys in Tauranga make mostly every Wednesday. The Spekacky also fits perfectly into Blackforest’s everyday repertoire, because they make quite a few similar products. Except maybe that none of them had a visible bit of fat in the mosaic, as a proper Spekáček should.
Word was given around the end of October and I have since then, during any activity in the operation, looked forward to the period in January after Christmas when I was promised that I would be able to produce the sausage. The busy end of the year culminated in a few days off when friends from Prague flew in for a few days to celebrate New Year’s Eve and do a bit of travelling. Thanks to them, I had the original packaging for the salami prepared by Maso profit with Czech inscription.
After returning to work, the factory was a bit quieter, but for the last week of my stay a big inspection of the factory was planned. So, I was quite worried while scrubbing the floor in the refrigerators if I would see Gothai one day.
But one day it came up and I was questioned about the spice recipe. I had made a nervous budget error in the first spreadsheet, which made the bosses a little unsure if I knew what I was doing. But they gave me a second chance, which I converted, and we could then proceed to a mid-range faceoff with a bowl chopper and a mincer facing me.
The throw-in to the mincer and then to the bowl chopper went well. The mosaic was good, the work was around 5 degrees at the end, which is ideal. It was a joy to read the Gothajsky Salam as I filled it up and put it carefully into the cooker. Handling and sending samples to customers in Auckland or Christchurch was a pleasure.
I am so grateful to have had the opportunity to make Gothaj in New Zealand. I’m so grateful that the Muecks offered me my first job in New Zealand and I hope that Czech and Slovak compatriots in New Zealand will force the production of Gothaj and sausages, so that the guys don’t get the recipe blackmailed and their sausage business will flourish!
Počet komentářů: 0